Vzpomínky z Famagusty. Nikoli kalné a nikoli vzdálené. Κρασνέ; Nejen να. Naše generace toho prožila hodně. Prožila, utrpěla… poučila se? Dosud to neprokázala. K tomu dojde pouze a jen tehdy až se odvážíme „strhnout závoj“.

Chci věřit, že zmínka jak o historicko-politických událostech tak o místech, která jsou popisována v knize, navozují reálné souvislosti. Pouze hrdinové románu nejsou skuteční.

Doufám, že mé řádky vyvolají u někoho tytéž vzpomínky a jiným, kteří neprožili Famagustu sedmdesátých let, poskytnou obraz života ve vysněném městě.